Kyperská kultura je výsledkem tisíciletého setkávání různých civilizací. Řecké, byzantské, benátské, osmanské i britské vlivy zde vytvořily jedinečnou směs tradic, architektury i životního stylu. Přesto si ostrov dodnes zachoval svou vlastní identitu a typickou středomořskou pohostinnost.
Pro Kypřany je rodina středobodem života. Společné obědy, dlouhé večeře s přáteli a oslavy církevních svátků nebo patronů jednotlivých vesnic jsou dodnes důležitou součástí každodenního života. Návštěvník velmi brzy pozná, že nikam není potřeba spěchat – na Kypru se žije klidněji a větší důraz se klade na společně strávený čas než na neustálý shon.
Významnou roli hraje pravoslavná víra. Na ostrově najdete stovky kostelů, klášterů i malých kapliček rozesetých mezi vinicemi, v horských vesnicích i podél pobřeží. Mnohé z nich patří k nejcennějším památkám východního Středomoří a dodnes jsou živými místy, kde se pravidelně konají bohoslužby i tradiční slavnosti.
Hudba a tanec provázejí Kypřany při všech významných životních událostech. Během letních festivalů, vesnických slavností i rodinných oslav zní tradiční hudba doprovázená lidovými tanci, které se předávají z generace na generaci. Vedle tradičních melodií je dnes běžnou součástí života i moderní řecká hudba, která zní z taveren i pobřežních promenád.
Velkou hodnotu mají také tradiční řemesla. V horských vesnicích se dodnes vyrábí krajky, keramika, stříbrné šperky nebo výrobky ze dřeva. Světově proslulá je zejména obec Lefkara, jejíž ručně vyšívané krajky jsou zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Podle místní tradice si jejich krásu natolik oblíbil Leonardo da Vinci, že jednu z nich odvezl až do Milána.
Kypřané jsou známí svou pohostinností a ochotou pomoci. Není výjimkou, že vás majitel taverny pozve na skleničku zivanie nebo domácí dezert, aniž byste o to požádali. Právě tyto drobné okamžiky, upřímné rozhovory s místními lidmi a atmosféra tradičních vesnic často patří mezi nejkrásnější vzpomínky na dovolenou.
Kultura Kypru není ukrytá pouze v muzeích nebo historických památkách. Žije na náměstích, v tavernách, při vesnických slavnostech i v každodenním životě místních obyvatel. A právě díky tomu si ostrov dokázal uchovat své jedinečné kouzlo i v době moderního cestovního ruchu.
