Krétská kultura je silná, hrdá a hluboce zakořeněná v každodenním životě místních obyvatel. Na rozdíl od pevninského Řecka si Kréťané uchovali mnoho svých vlastních zvyků, hudby, tanců i způsobu života, které sahají až do minojských a benátských časů. Kréta není jen součástí Řecka – je to svébytný svět s vlastním temperamentem.
Krétané jsou známí svou pohostinností (filoxenia) a nezlomnou hrdostí. Rodina tu hraje klíčovou roli, tradice se předávají z generace na generaci – ať už jde o řemesla, hudbu, kuchyni nebo folklór. I dnes potkáte muže v černých košilích, tradičních kalhotách vraka a s šátkem omotaným kolem hlavy, zejména při slavnostech nebo svatbách.
Důležitou součástí kulturní identity je hudba – především zvuk lyry (tradičního třístrunného smyčcového nástroje), který se nese krétskou krajinou už po staletí. Písně (často zvané mantinády) jsou plné emocí – zpívá se o lásce, bolesti, osudu, boji i radosti ze života. Doprovází je tanec – nejznámější je energický pentozalis, symbol vzdoru a svobody.
Významnou roli hraje pravoslavná víra, která ovlivňuje rytmus roku – slavnosti, půsty i každodenní život. Na Krétě najdete stovky malých kapliček a starobylých klášterů rozesetých po horách i pobřeží. Náboženství je tu hluboké, ale přirozené – není okázalé, ale pevně přítomné v tichých gestech, rituálech i ve vztahu ke krajině.
Kréta je zároveň zemí básníků, malířů a myslitelů. Vedle Nikose Kazantzakise je známým rodákem i Doménikos Theotokópoulos – El Greco, renesanční malíř, jehož styl ovlivnil evropské umění. Umělecký duch Kréty však žije i v každodenním životě – v tkaných kobercích, ručně vyřezávaném dřevě, výšivkách i keramice.
Moderní krétská kultura v sobě spojuje respekt k tradici a otevřenost novému. Festivaly, trhy, svatby i večery v taverně – to vše jsou místa, kde se staré mísí s novým. A ať už přijedete kamkoliv, ucítíte, že Kréta není jen destinace – je to živá, pulsující kultura, která vás vtáhne a už nepustí.
