


Řekové slaví často, velkolepě a především s radostí – ať už jde o církevní svátky, svatby, narozeniny, jmeniny, křtiny, nebo slavnosti patronů jednotlivých vesnic. Tyto vesnické slavnosti se konají převážně během letních měsíců a každá z nich je jedinečná – jiný termín, jiný program, jiná atmosféra.
Hudba je pro Řeky nedílnou součástí života už od dob antiky a hraje klíčovou roli i během těchto slavností. Často se stává, že emotivní zpěv dožene některé starousedlíky až k slzám. Na ostrovech – včetně Karpathu – si lidé stále udržují tradiční hudební žánry, zatímco na pevnině čím dál více převládá populární světová hudba.
Nejznámějším řeckým hudebním stylem je tzv. rebetiko, často označované jako „řecké blues“. Tento žánr vznikl v chudých athénských čtvrtích a jeho texty vyprávějí o lásce, smrti, strastech i lidových tradicích. Typickými nástroji jsou buzuki, kytara a na Karpathu také tradiční lyra. Hudba z Karpathu je nakažlivě rytmická a snadno se vám vryje do paměti – budete ji slyšet ještě dlouho po návratu domů. Místní muzikanti jsou tu velmi vážení a často si své nástroje sami vyrábějí.
Lidové tance a kroje
Lidové tance a kroje mají v řecké kultuře výsadní postavení. Každý kout Řecka má své vlastní taneční styly, kroje i zvyky. Tance kombinují hudbu a oděv – společně tak vyjadřují typické rysy každodenního života. Jsou prostředkem, jak vyjádřit smutek, radost i jiné emoce.
Zembekiko je silový mužský tanec, který se na rozdíl od hasapiko obvykle tančí jednotlivě. Jeho zjednodušenou a turistům dobře známou verzí je syrtaki, který se často tančí v tavernách či barech.
Tradiční řecké kroje jsou dodnes běžné zejména mimo turistická letoviska – například ve vnitrozemských a rybářských vesnicích. Největší šanci spatřit místní v tradičním oděvu máte v horské vesničce Olympos. Kroje se dělí na každodenní, sváteční a svatební. Jejich vzhled se lišil podle věku, postavení i bohatství nositele – to se projevovalo v typu výšivek, látkách i špercích.
Střihy řeckých krojů navazují na oděvní tradici římské tuniky a raně křesťanské dalmatiky – například kroj zvaný pukamiso vzniká z několika kusů látky, které se sešívají do jedinečného celku.