Historie Litvy je příběhem hrdého národa, který si po staletí dokázal uchovat vlastní identitu navzdory tlaku mocných říší kolem sebe. Přestože dnes Litva působí jako klidná a moderní pobaltská země, její minulost byla často dramatická, bolestná, ale zároveň obdivuhodně odolná. Možná právě proto zde mnoho českých cestovatelů cítí zvláštně blízkou atmosféru – i Litevci totiž velmi dobře vědí, jaké to je žít ve stínu velkých mocností a bojovat za vlastní svobodu.
První baltské kmeny osídlily území dnešní Litvy již v dávných dobách. Na rozdíl od většiny Evropy si však Litva velmi dlouho uchovávala pohanské tradice a byla jedním z posledních pohanských území kontinentu. Právě oblast Baltu byla ve středověku vnímána jako tajemný a divoký kraj na okraji tehdejší křesťanské Evropy. S tímto obdobím je nepřímo spojena i česká historie – právě během misijních cest do pohanských oblastí Pobaltí zahynul sv. Vojtěch, jeden z nejvýznamnějších českých patronů. Dodnes zde v lidových tradicích, legendách i vztahu k přírodě přežívají stopy starých baltských rituálů a spirituality.
Ve středověku vzniklo Litevské velkoknížectví, které se postupně stalo jedním z největších států Evropy. Jeho území sahalo od Baltu hluboko na východ až k dnešní Ukrajině. Litva tehdy hrála významnou roli v evropské politice a společně s Polskem vytvořila mocnou Polsko-litevskou unii. Právě toto období přineslo rozvoj měst, vzdělanosti i kultury a z Vilniusu vytvořilo důležité centrum obchodu, architektury a intelektuálního života.
V 18. století však přišel úpadek a Litva se postupně dostala pod nadvládu Ruského impéria. Následující století byla poznamenána snahou o zachování litevského jazyka, kultury a národní identity. Litevština byla dokonce určitou dobu zakazována a knihy v rodném jazyce se pašovaly tajně přes hranice. Právě tehdy se začala formovat silná národní hrdost, která Litevce provází dodnes.
Velmi bolestivé bylo 20. století. Litva zažila nacistickou okupaci, holocaust i následnou sovětskou nadvládu. Tisíce lidí byly deportovány na Sibiř a mnoho rodin neslo následky represí ještě dlouho po válce. Podobně jako Československo i Litva poznala život pod komunistickým režimem, omezení svobody i snahu o potlačení vlastní identity.
Přesto Litevci nikdy nepřestali toužit po nezávislosti. Silným symbolem odporu se stal Baltický řetěz v roce 1989, kdy se přibližně dva miliony lidí spojily do živého lidského řetězu napříč Litvou, Lotyšskem a Estonskem. O rok později se Litva stala první republikou Sovětského svazu, která vyhlásila nezávislost.
Dnes je Litva moderní evropskou zemí, která si však svou historii stále velmi dobře připomíná. Staré uličky Vilniusu, památníky sovětské éry i silný patriotismus místních vytvářejí atmosféru země, která si svobodu musela vybojovat – a o to více si jí váží.
