Arménie není jen zemí kostelů a hor – je především živoucím svědectvím tisíciletého příběhu, který se zapsal do kamene, rukopisů i paměti lidí. Jen málokterá země světa má historii tak hlubokou, tragickou i hrdou zároveň. Cestovat Arménií znamená dotýkat se kořenů jedné z nejstarších civilizací Evropy a Asie.
Oblast dnešní Arménie byla osídlena již v době bronzové, kdy zde vznikaly první městské státy. Již tehdy byla tato hornatá země centrem řemesel, zemědělství i obchodu. Významným historickým milníkem bylo vznik arménského království Urartu v 9. století př. n. l., jehož pevnosti a artefakty dodnes najdeme v oblasti jezera Van a východní Anatolie. Urartská říše položila základy budoucí arménské státnosti i písemnosti.
Ve 4. století př. n. l. se Arménie dostává pod vliv Alexandra Velikého a později Říma a Persie. Právě v tomto období se formuje arménská identita, jazyk a kultura. Zásadní událost však přichází roku 301 – Arménie se stává první zemí světa, která přijímá křesťanství jako státní náboženství. O století dříve než Řím. Tento historický moment hluboce ovlivnil duchovní i architektonický vývoj země. Po celé Arménii dodnes stojí desítky raně křesťanských kostelů a klášterů, často postavených na místech, která sama působí posvátně.
Středověká Arménie byla opakovaně ohrožována ze všech stran – Byzantinci, Araby, Seldžuky i Mongoly. Navzdory neustálým invazím si však Arméni zachovali silnou kulturní identitu. V období 9.–11. století zažívá země kulturní a politický rozkvět – vzniká slavné bagratské království s centrem v Ani, městě tisíce kostelů. Architektura té doby inspirovala i pozdější evropské románské stavby a dodnes fascinuje svou dokonalostí.
Od 16. století se území Arménie stává jablkem sváru mezi Osmanskou říší a Persií. V 19. století pak sever země přechází pod vládu carského Ruska. Přelomovým obdobím je však tragický začátek 20. století, kdy během arménské genocidy v Osmanské říši přišlo o život až 1,5 milionu Arménů. Tento temný moment dějin je dodnes citlivým tématem a hlubokou součástí arménské identity.
V roce 1918 vzniká krátce nezávislá První arménská republika, ale již roku 1920 je země začleněna do Sovětského svazu. Během sovětské éry dochází k industrializaci i modernizaci, ale zároveň k potlačování náboženského a kulturního života. Teprve v roce 1991, po rozpadu SSSR, získává Arménie znovu nezávislost.
Moderní historie Arménie je poznamenaná konfliktem o Náhorní Karabach, ekonomickými výzvami a rozsáhlou diasporou, která však hraje důležitou roli při podpoře kulturního dědictví i rozvoje země. Navzdory složité minulosti zůstává Arménie hrdou a nezdolnou zemí, která své kořeny neopouští, ale s nimi roste.
Dnes můžete kráčet po stejných cestách jako dávní poutníci, prohlížet si tisíc let staré nápisy vytesané do kamene, nebo usednout do stínu kláštera, kde čas plyne jinak. Arménie není jen historická – ona je historií. A vy se stáváte její součástí, sotva překročíte její hranice.
