Arménský národ, který se nevzdal – část 1: Jerevan
Nedávno jsem měla možnost navštívit Arménii – malou, ale neuvěřitelně zajímavou zemi, o které se u nás stále mluví mnohem méně, než by si zasloužila. A ráda bych se podělila o své dojmy. Nejen z pohledu průvodce a člověka, který připravuje poznávací cesty, ale také z pohledu cestovatele a objevitele, který se snaží destinaci opravdu pochopit.
Arménie totiž není země, která člověka většinou nadchne na první pohled z fotografií nebo při pohledu na mapu. Není to destinace s tyrkysovým mořem, luxusními resorty nebo místem, o kterém si lidé běžně řeknou: „Tam musím okamžitě jet.“
Jenže čím více člověk začne chápat její příběh, historii a atmosféru, tím více si uvědomuje, že je to země, která si návštěvu doslova zaslouží.
Nemluvím jen o fantastické přírodě, dramatických horách, mystických klášterech nebo historii tak velkolepé, že je až překvapivé, jak málo se o ní v Evropě učíme. Nemluvím ani o životě, který se hlavně na arménském venkově stále odehrává pomaleji, opravdověji a mnohem blíže tradicím.
To nejsilnější, co si z Arménie člověk odváží, je něco jiného.
Je to neuvěřitelná soudržnost, hrdost a síla národa, který si prošel bolestivou historií, ale přesto si dokázal zachovat svou identitu, pohostinnost i schopnost radovat se ze života.
První den a přílet do Jerevanu byly po nočním letu trochu náročnější, ale musím říct, že hned od začátku na nás Arménie začala působit velmi zvláštní atmosférou. Tříhvězdičkový hotel byl naprosto dostačující a nabízel něco, co by žádný luxusní hotel nenahradil – nádherný výhled na majestátní Ararat.
Ararat
Hora Ararat dnes sice neleží na území Arménie, což Arméni dodnes nesou velmi citlivě, přesto zůstává symbolem celé země a její identity. Je přítomná téměř všude. Na obrazech, v kavárnách, restauracích, na suvenýrech i v běžných rozhovorech. A člověk velmi rychle pochopí proč. Když ji poprvé uvidíte nad ranním Jerevanem, působí téměř neskutečně.
Jerevan samotný je město, které možná člověka nenadchne okamžitě na první pohled. Potřebuje trochu času. Potřebuje pozorovat světlo, atmosféru ulic a rytmus běžného života.
Velkou roli v tom hraje i tuf – růžová vulkanická hornina, ze které je postavena velká část města. Právě díky ní mění Jerevan během dne své barvy a atmosféru. Jinak působí ráno a úplně jinak při západu slunce, kdy celé centrum získává teplé růžové a oranžové odstíny. Náměstí Republiky působí během večera téměř jako úplně jiné město.
Kaskády
Jedním z míst, které mě v Jerevanu fascinovalo nejvíce, byly slavné Kaskády. Monumentální schodiště propojující centrum města s vyšší částí Jerevanu nabízí nejen jeden z nejkrásnějších výhledů na Ararat, ale zároveň ukrývá i velmi zajímavé Cafesjian Center for the Arts. Moderní umění zde vytváří zvláštní kontrast s historií a atmosférou celého města.
Velmi silně na mě zapůsobila také budova arménské opery. Její atmosféra, okolní kavárny i večerní život v této části města mají neuvěřitelné kouzlo. A právě tam jsem si říkala, že bych se jednou do Jerevanu chtěla vrátit a poslechnout si v opeře třeba právě Chačaturjana.
Erebuni
Dalším velmi silným zážitkem pro mě byla návštěva pevnosti Erebuni, která je považována za místo zrodu dnešního Jerevanu. Právě od názvu Erebuni se postupně odvozuje i jméno samotného města.
Dnes už historici poměrně jednoznačně spojují království Urartu s nejstaršími předky Arménů. A čím více člověk o této civilizaci zjišťuje, tím více ho překvapuje, jak vyspělá ve své době byla. Nemluvíme o okrajové horské kultuře, ale o velkolepém království s mimořádně schopnými řemeslníky, rozvinutým obchodem a pravděpodobně i jednou z nejstarších vinařských tradic na světě.
Když člověk stojí nad ruinami Erebuni a dívá se na dnešní Jerevan, začne mnohem lépe chápat, jak hluboké historické kořeny tato země skutečně má.
Matka Arménie
Velmi zajímavým symbolem dnešní Arménie je také monumentální socha Matky Arménie, která stojí nad městem. Málokdo však ví, že na jejím místě původně stála obrovská socha Josifa Stalina. A právě tady člověk rychle pochopí, že Stalin rozhodně nepatří mezi historické postavy, které by Arméni vnímali pozitivně.
Socha byla odstraněna poměrně brzy po jeho smrti, tedy mnohem dříve než v mnoha dalších zemích bývalého Sovětského svazu. Dodnes je totiž v arménské společnosti velmi silně zakořeněný pocit křivdy spojený se ztrátou historických území včetně Araratu, který dnes leží na turecké straně hranice.
Samotná Matka Arménie dnes symbolizuje něco úplně jiného. Ne moc nebo ideologii, ale sílu, soudržnost a odolnost obyčejných Arménů. A právě to je pocit, který člověk v Arménii vnímá velmi často.
Trh
Jedním z nejživějších a nejautentičtějších míst v Jerevanu je bezpochyby místní ovocný trh. Místo plné barev, vůní a neustálého ruchu, kde člověk velmi rychle pochopí, jak důležitou roli hraje v arménské kultuře jídlo, pohostinnost i obchod.
Seženete zde snad všechny druhy čerstvého i sušeného ovoce, ořechy, domácí sýry, tradiční lavash, arménská vína i různá ovocná vína, která jsou pro tuto oblast typická. Právě tady člověk nejlépe pozná každodenní atmosféru města mimo turistické památky.
A velmi rychle zjistí ještě jednu věc – Arméni jsou výborní obchodníci. Smlouvání je zde naprosto běžnou součástí nákupu a často se stává spíše přátelskou součástí konverzace než nepříjemným bojem o cenu. I díky tomu působí tržiště živě, autenticky a velmi lidsky.
Tsitsernakaberd
Když člověk mluví o Jerevanu a moderní Arménii, nelze vynechat jedno z nejdůležitějších a nejsilnějších míst celé země – Památník arménské genocidy Tsitsernakaberd.
Právě tady člověk velmi silně pochopí, jak hluboko je tato tragédie zakořeněna v arménské společnosti i v mentalitě celého národa. Arménská genocida z roku 1915 sice dodnes není uznána všemi státy světa, ale pro Armény představuje bolestnou historickou zkušenost, která výrazně ovlivnila podobu dnešní země, její soudržnost i vztah k vlastní historii.
Odhaduje se, že během genocidy zahynulo přibližně 1,5 milionu Arménů. Ať už se politické debaty vedou jakkoli, rozsah této tragédie nelze popřít.
Velmi důležité je také připomenout, že Česká republika patří mezi státy, které arménskou genocidu oficiálně uznaly, a to v roce 2017.
Samotný památník nepůsobí okázale. Jeho síla spočívá spíše v tichu, jednoduchosti a atmosféře, která člověka přinutí na chvíli zpomalit a přemýšlet. Možná právě zde člověk nejlépe pochopí, proč jsou Arméni tak silně spojeni se svou historií, vírou i národní identitou.
Dnešní část bych uzavřela právě Jerevanem – městem, které možná člověka neoslní okamžitě, ale postupně si ho dokáže získat svou atmosférou, historií i zvláštní energií, která je v něm neustále přítomná.
Arménie ale zdaleka nekončí hlavním městem.
V příští části se společně vydáme dál mezi arménské hory, mystické kláštery, starobylé vesnice i místa opředená legendami. Podíváme se například ke Karahunji – arménskému Stonehenge, k jezeru Sevan nebo na místa, kde člověk nejlépe pochopí skutečnou duši této neobyčejné země.
A věřte mi, právě tam začíná ta pravá Arménie.
