Že vám ze všech těch církevních památek a monumentů Arménie a Gruzie, kterým jsme se věnovali v prvním článku, jde hlava kolem? Není se čemu divit, obě země mají v tomto směru opravdu co nabídnout. Pojďme teď ale spíše nahlédnout na místní přírodu, jež je neméně fascinující. Oblast Kavkazu je totiž protkána horskými pohořími, doslova vybízejícími k turistice.

Gruzie, ležící na jižním svahu Velkého Kavkazu, nabízí spoustu trekovacích oblastí s několika vrcholky dosahujícími až k 5000 metrů nad mořem. Pohledy na ně jsou vskutku impozantní. Bílí velikáni, pod kterými se rozprostírají zaoblené zelené hory plné hustých lesů, pastvin i alpských luk.

Není divu, že zde žije opravdu velké množství zvěře. V horských oblastech můžete narazit například na medvěda, vlka nebo rysa. V odlehlých oblastech lze teoreticky spatřit i kavkazského levharta, přestože se jeho populace v posledním desetiletí výrazně zmenšuje. Narazit můžete také na polodivoké koně, potomky koní místních obyvatel, kteří je stále hojně využívají k práci či dopravě. Ze vzdušných dravců zmiňme například pomyslného krále oblohy orla skalního či sokola stěhovavého. Většina těchto tvorů je plachých, a tak pro jejich spatření musíte mít náležité štěstí.

Zajímavým prvkem, neodmyslitelně patřícím ke gruzínským horám, jsou i místní horské vesničky. Nemusíte být zrovna zasněný romantik, abyste se při jejich objevování přesunuli do středověké éry hradů a bojovníků. O oblasti Svanetie, ležící v severozápadní části země u ruských hranic, to platí dvojnásob. Zde jsou místní vsi často protkány systémem obrněných kamenných věží, které dříve sloužily jako účinná obrana proti nájezdníkům, ale i proti členům znepřátelených rodin v období krevní msty.

  Za centrální město a kulturní srdce Svanetie je považována Mestia. Toto malebné město je výchozím bodem pro mnoho turistických cest a horských výprav, například do odlehlé vesnice Ushguli, rozprostírající se pod nejvyšší horou země Šchara.

Nejznámějším horským vrcholem je však patrně Kazbek. Hora je každoročně cílem mnoha horolezců z celého světa, kteří touží spočinout na jejím vrcholu. Nemusíte však být horolezci, abyste se pohledem na bájný vrchol pokochali. Stačí se přiblížit do městečka Kazbegi, nacházející se pod masivem a monumentální horu budete mít jako na dlani.

Jestliže v souvislosti s Gruzií zmiňujeme horu Kazbek, nesmíme zapomenout ani na Arménii, která má svou bájnou horu také. Je to Ararat! Symbol arménské identity se však z pohledu Arménů, bohužel, nenachází na jejich území, ale hned za hranicemi s Tureckem. To však nemění nic na tom, že oba zmiňované vrcholy mají hluboký kulturní význam pro obyvatele regionů a jsou opředeny mnoha pověstmi a bájemi. Zatímco na Kazbeku byl podle legendy za své činy přikován bájný Prometheus, Ararat se stal místem přistání biblické Noemovy Archy. 

Majestátní hora však není jediným přírodním cílem v oblasti. V zemi se stejně jako v Gruzii dají podniknout několikadenní, ale i kratší túry přes pohoří Malého Kavkazu. Nejvyšší horou Arménie je vyhaslá sopka Aragac, dosahující výšky 4090 metrů. Horolezci často touží navštívit všechny její 4 vrcholy a pokochat se z nich panoramatickým výhledem do kráteru.

Lézt po vysokých horách samozřejmě není pro každého. A tak určitě přijde vhod zmínit i nějaké tipy na lehčí, ale ne nutně méně malebné túry. Zajímavá je například procházka v oblasti Vorotanské soutěsky, kudy se dá přes Ďáblův most vystoupat až k zajímavému klášteru Tatev. V neposlední řadě musíme zmínit i arménská jezera, v čele s jednou z největších vodních ploch Kavkazu, jezerem Sevan, domovem unikátního ekosystému a důležitým zdrojem vody pro zemi. Jezero je navíc umístěno v krásné lokalitě arménské vrchoviny, a tak není divu, že na severním cípu jezera se nachází Dilijanský národní park, častý cíl turistů. Za návštěvu zde určitě stojí středověký klášterní komplex Goshavank, ke kterému lze dojít po příjemných stezičkách a turistických cestách.

Při návštěvě Gruzie a Arménie zaujme každého turistu či cestovatele kromě přírodních a kulturních památek bezesporu vynikající místní jídlo a pohostinnost zdejších obyvatel. Obě kuchyně jsou orientované na plné chutě a čerstvost ingrediencí, čemuž nahrává úrodnost některých zdejších oblastí. V určité míře jsou místní gastronomie hodně podobné. Gruzínská kuchyně je však více ovlivněna kuchyní ruskou, zatímco arménská perskou. Najdeme tu tedy společné recepty i prvky rozdílné. Oba národy milují maso. Často ho grilují nebo třeba rozemelou a smíchají s čerstvými bylinkami či kořením. Stejným prvkem jsou také vynikající tradiční sýry výrazné chuti, jenž lze mimo jiné například ochutnat v horských pasteveckých oblastech.

Pokud bychom měli zmínit národní jídla obou zemí, které jako turista prostě musíte ochutnat, byly by to gruzínské chinkali. V podstatě se jedná o knedlíky plněné mletým masem, ochucené výrazným kořením, jako je například kmín, koriandr, česnek nebo pepř. Charakteristickým rysem pokrmu je jejich tvar. Chinkali jsou totiž zamotané do typického uzlíčku.

S tímto gruzínským pokrmem se můžete setkat i v Arménii. Nejedná se však přímo o národní pokrm. Za ten by se dala označit pochoutka známá jako dolma. Nejznámější a nejtradičnější verze dolmy se připravuje z hroznových nebo zelných listů. Listy se nejprve krátce spaří, aby změkly, a následně se plní směsí mletého masa, rýže a bylinek. Směsí se ale dají plnit i jiné druhy zeleniny. Často se podává s jogurtem nebo olivovým olejem. V souvislosti s Arménií nesmíme zapomenout ani na vynikající místní zákusky.  Zmiňme třeba paklavu, arménskou verzi známé baklavy nebo v česku velice známou marlenku. Tento dortík totiž začal v naší domovině péct rodilý Armén Gevorg Avetisjan, který kvůli válce emigroval. Díky své výjimečné chuti se tato sladkost stala mezi Čechy, ale i dalšími národy velice oblíbená.

Na své si na Kavkazu přijdou i milovníci dobrého vína. Kavkazská oblast je jednou z nejstarších vinařských oblastí na světě, s hluboce zakořeněnými vinařskými technikami a širokou paletou specifických místních vín. Například gruzínská odrůda Saperavi je známá pro svou sytě červenou až fialovou barvu a hlubokou hutnou chuť. Za ochutnání ale stojí například i arménská odrůda Areni či další. Kavkazská vína se opravdu jenom tak neomrzí. V souvislosti s alkoholem ale nesmíme zapomenout ani na světoznámý arménský koňak Ararat, vyráběný ze specifické odrůdy bílých hroznů. Samotná výroba koňaku zahrnuje destilaci vína v destilačních zařízeních a následné stárnutí destilátu v dubových sudech, což přispívá k jemnosti a komplexnosti konečného produktu.

Jak již bylo řečeno, zakavkazská oblast je opravdu fascinující blízká exotika, kde si na své přijdou snad všichni. Pojďte s námi objevovat a prozkoumávat dvě země zdejšího regionu a sami si udělejte názor na to, jaké poklady nabízejí. Litovat určitě nebudete.